Máme zde v pořadí již třetí pokračování knihy Přehledné plaňkování trupu pro začátečníky. V tomto díle se již budeme věnovat vlastnímu plaňkování. Krok za krokem projdeme od problematiky kýlové plaňky přes plaňkování přídě a zádi až k použití opravných planěk.
Tento překlad uveřejňuji pouze s výhradním svolením autorů, kterým děkuji za tuto možnost. Vše, co je zde napsáno podléhá autorskému právu a vyjma soukromého studia, výzkumu, kritiky nebo recenze, žádná část tohoto návodu nesmí být reprodukována, uložena ve vyhledávacích databázích nebo zprostředkovávána v jakékoliv podobě nebo jakýmkoliv médiem bez předchozího písemného souhlasu.
9. Kýlová plaňka:
Obrázky 12, 13, 14 a 15, A, B, C, a D:
Ze všech planěk by byla k přichycení tato nepochybně ta nejtěžší. Kýlový pás u skutečné lodi je těžší a širší než jiné plaňky. Jeho šířka se oproti jiným odlišuje, protože normálně má tak zvláštní tvar, aby přiléhal ke kýlu a je někdy kroucený o více než 90 stupňů, aby vytvořil rovný okraj pro první následující plaňku, která na něm leží.Obrázek 12 ukazuje dočasnou plaňku pevně přichycenou podél žeber ve vzdálenosti od kýlu, která se rovná maximální šířce kusu materiálu použitého na kýlovou plaňku. Jako příklad vezmeme kýlovou plaňku o šířce 10 mm. Změřte si přes vrchol žebra vzdálenost od dočasné lišty v nejširší mezeře ke kýlu. Ujistěte se, že toto měření nepřevyšuje šířku použité plaňky – např. 10 mm. U každého žebra si zapište měření od lišty ke kýlu a znovu si své měření zapište do spodních buněk grafu na obrázku 11.
Když už jsou měření zaznamenána, vezměte váš kus plaňky a začněte od záďového konce. Pro tentokrát označujte od vrcholu plaňky směrem dolů. Udělejte dle měření v grafu značky. Stejně to dle měření v grafu udělejte i u žebra 7 a opět od vrcholu plaňky. Proveďte tento krok po celé délce plaňky a skončete na přídi. Pomocí papírové karty vyznačte úhel části přídi, vyřízněte ji do tvaru a přeneste tento tvar na konec plaňky.
Navrhoval bych v tomto kroku ponechat o trochu větší délku, která umožní upravit plaňku během práce. Když byly všechny značky a měření vyzkoušeny a přeneseny na plaňku, vezměte si plastové křivítko a spojte tečky. Přikládejte křivítko vždy k nejméně třem tečkám, abyste získali správný průběh linky a vykreslete ji ostrou tužkou. Pro křivky lodí jsou lepší volbou plastová křivítka, ale není-li pro vás dostupné, postačí i pravítko. Tyto značky by měly po celé délce půvabně plynout bez ostrých hrbolů a prohloubenin. Opatrně veďte řez podle čáry a ponechávejte trochu materiálu pro dobroušení smirkovým papírem. Zajistíte si tak, že vám plaňka dokonale padne na místo.
Poznámka: Nezmínil jsem se o řezání planěk na přesné délky (části) dle měřítka. Je to věc osobního názoru, ale moje rada pro tuto fázi je udělat spíše kýlovou plaňku v její celé délce než ji nařezat na několik částí. Vám alespoň poskytne rovnou hranu pro další práci s plaňkami.
10. Kýlová plaňka – záď:
Na obrázku 15 je kýlová plaňka přichycena. Řezy A-A až D-D ukazují různá natočení osazené kýlové plaňky při průchodu podél trupu. Tato změna natočení vysvětluje její zvláštní tvar. Plaňka od svislého natočení na zádi přechází k téměř vodorovnému ve střední části, aby se vrátila zpět k svislému natočení na přídi. Změna na této plaňce může být občas veliká; to je důvod, proč by měla být kýlová plaňka vyrobená ze širšího materiálu než jsou ostatní plaňky na trupu.
Nezabýval jsem se otázkou zešikmení okrajů planěk, protože je více než pravděpodobné, že budete model plaňkovat dvojitě. Díky tomu v této chvíli některé malé mezery nebudou po dokončení vidět a nebudou mít žádný vliv na druhou vrstvu planěk. Nicméně jestliže vám práce s plaňkami jde výjimečně dobře a jste spokojení, pak byste mohli trup nechat takto jednoduše oplaňkovaný. Výběr je pouze na vás. Později se dostaneme ke krátké kapitole o zešikmování okrajů.
11. Kýlová plaňka – příď:
Když je kýlová plaňka usazena, NEDOVOLTE jí, aby se zakřivila nahoru podél přídě, jak je vidět na detailuobrázku 15A. Držte jí plochou a rovnou. Je to důležité. Jestliže má dovoleno stáčet se nahoru, způsobí shlukování následujících planěk v takovém rozsahu, že budete na vyrovnání potřebovat mnoho zkrácených planěk. Zkrácené plaňky jsou řešeny v jedné z následujících samostatných kapitol tohoto návodu.
Když je kýlový pás umístěn, spočítejte zbývající plaňky, které jsou potřeba pro vyplnění prvního pásma.
Jak se v této fázi plaňkování blížíte nahoru k nižšímu okraji hlavní obrubnice, šířka poslední plaňky/planěk by se měla po celé své délce blížit své celkové šířce. Může být vyžádáno nějaké nepatrné zužování, ale to je vše. Jedná se nám zde o vzhled, kterého zkoušíme dosáhnout. Na většině lodí plaňky bezprostředně pod obrubnicí byly po celé délce nezúžené. Nad obrubnicí by měly být plaňky také po celé délce nezúžené. Nicméně tohoto nelze vždy dosáhnout.
12. Oplaňkování přídě:
Během procesu plaňkování byste mohli být u některých lodí se „strmou“ přídí, jako je například „Endeavour“ nebo „Bounty“, zaskočeni tím, že bude potřeba ohnout plaňku napříč její šířce, jak je vidět na obrázku 15B. Je to veliký problém, protože nižší hrana plaňky se boulí ven a způsobuje klinkerový vzhled nebo vzhled domu s prkny zkrouceými povětrnostními vlivy, kdy horní prkno přečnívá přes to nižší. V této situaci je potřeba na plaňku použít techniku nazývanou zakřivení obšívkového pásu. Otázka zakřivení obšívkového pásu je popsána v jedné z následujících kapitol tohoto projektu.
U normálního trupu se spíše než výše uvedená technika použije s největší pravděpodobností zkrácená plaňka. Zkrácené plaňky jsou vyžadovány tam, kde nastane shluk planěk a nadměrné zužování by vyústilo v třískový vzhled nebo „naostřenou“ plaňku.
13. Oplaňkování zádě:
Obrázek 15C ukazuje, jak se mají nebo nemají používat ztracené plaňky. V mnoha případech nebudou ani potřeba. Vše závisí na tvaru lodních žeber. Jejich tvar se v průběhu dějin proměňoval tak, jak byly jednotlivé typy lodí stavěny.
14. Opravná plaňka:
Obrázek 15D je pohled na středovou část lodi. Pokud jste si zvolili možnost začít plaňkovat směrem dolů od spodní části hlavní obrubnice a současně od kýlu nahoru, tak se můžete dostat do situace, kdy se i přes nejlepší dostupné plány mezi plaňkami objeví mezera. Mezera je širší než výpočtem stanové plaňky nebo případně by bylo potřeba vložit k zaplnění mezery dvě velmi úzké plaňky.
Budou-li potřeba, mohou se opatrně použít zúžené a usazené opravné plaňky. Opravná plaňka by měla být někde blízko plaňky běžné velikosti, zúžené na obou koncích a osazené přes její konce na žebra. Opravná plaňka by neměla být zužovaná více než je polovina šířky normální plaňky.
